Správa Krkonošského národního parku pokračuje ve snahách vrátit původní ovocné stromy do tamní přírody. Mělo by jít o stovky kusů. O jejich výběru rozhodují i zaměstnanci Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského v Holovousích na Jičínsku.
„Při průzkumu jsme identifikovali téměř 150 krajových a starých ovocných odrůd jabloní, hrušní, třešní, višní a slivoní. Výsledkem našeho snažení jsou stovky nově vysazených ovocných stromů, ba dokonce nové aleje,“ řekl ČTK mluvčí správy parku Radek Drahný.
Podle Drahného je v Krkonoších krajových odrůd jabloní relativně málo. Často se jmenují podle barvy plodu, například jahodové nebo šípkové. „Jabloně máme také hedvábné, železné, šálové, farliové, velišské, ječníšťata, škarpové, pánské, podzvičinské, borka, štěpovka či melounové. Vysazování původních krkonošských odrůd je snahou o zachování i této části kulturního dědictví našich předků,“ dodává.
Rozmach ovocnářství Krkonoše zažily v 16. století a před třicetiletou válkou. Skoro u každého stavení byl malý sad nebo alespoň jeden strom. Základem genofondu byly ovocné školy v klášterních zahradách. V pozdním středověku byly Krkonoše odlesněné, s výjimkou těžko přístupného terénu v nejvyšších oblastech hor. V odlesněných oblastech vznikly enklávy, louky, pastviny a vytěžené dřevo se začalo průmyslově využívat. Díky tomu v Krkonoších vznikla unikátní luční společenstva s vysokou přírodní a kulturní hodnotou.
Čtěte také:
- Dobrovolníci letos opět vyčistí řeku Sázavu a její břehy
- Běhejme a pomáhejme útulkům. Organizace pomohla tisícům zvířat a rozdělila mezi ně téměř 20 miliónů korun
- Ledecká je zpět. Fantastická Ester dojela v superobřím slalomu třetí
Zdroj: Wave News.
