V Krkonoších začíná po zimě pastva hospodářských zvířat. Správci Krkonošského národního parku (KRNAP) nabádají návštěvníky hor, aby dbali pokynů pastevce při přehánění stád, neplašili zvířata, nestavili se stádům do cesty a v případě útěku zvířat či jakéhokoli problému správu parku kontaktovali. Pastva a péče hospodářů o krkonošské louky pomáhají navracet do přírody druhovou pestrost rostlin i živočichů, řekl ČTK mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Mezi nejvýznamnější luční krkonošské enklávy patří Zadní Rennerovky, Friesovy Boudy, Dvoračky, Braunovy louky nebo Sklenářovice. 

,,Krávy, ovce, kozy a koně lze od začátku června opět potkat v podhůří i ve výše položených lokalitách Krkonoš. Na rozdíl od nížin, kde pastva už několik týdnů probíhá díky brzce nastupující vegetační sezoně, v Krkonoších pást teprve začínáme. Ještě před pár dny byly některé enklávy pokryty sněhem,“ uvedl Drahný.

V Krkonoších lidé začali louky vytvářet ve vrcholném středověku a na vzniklých budních enklávách hospodařili až do konce druhé světové války. Díky hospodaření, trvajícímu bezmála 500 let, vznikla v Krkonoších unikátní luční společenstva s vysokou přírodní a kulturní hodnotou. Po válce, kdy museli původní hospodáři odejít, přišly mnohé louky na celá desetiletí o pravidelnou péči.

,,Zatímco v minulosti stačilo hospodářská zvířata vypustit z chléva na pastvu v blízkém či vzdálenějším okolí bud, dnešní doba vyžaduje podrobné plánování, před přesunem zvířat ze zimovišť na horské louky,“ uvedl Drahný.

Upozornil na to, že pastva na loukách Krkonoš v současnosti vyžaduje od hospodáře řadu manažerských rozhodnutí. „Při plánování pečlivě zvažují, kde s pastvou začnou a skončí, jak a kudy na enklávu zvířata dopraví a odkud je budou schopni zase odvézt či přehnat zpět na zimoviště. Zpravidla ještě doma na zimovišti musí být vypořádány všechny veterinární náležitosti,“ uvedl Drahný.

Podle něj bývá pravidlem, že před samotným vypuštěním zvířat hospodář vybranou louku prohlédne, aby se ujistil, že zvířata budou mít dostatek narostlé biomasy, vody a budou v bezpečí, případně odstraní z pastviny popadané větve. Součástí přípravy je také výstavba ohradníku.

,,Je potřeba také pečlivě naplánovat den, kdy se budou zvířata přepravovat či přehánět, a to především s ohledem na počasí, ale i aktuální turistickou sezonu. Ze své podstaty pastva na horských loukách podléhá řadě náročných podmínek,“ uvedl Drahný.

Například v sezoně 2019 se na území KRNAP takto obhospodařovalo více než 120 lučních míst, celkem se hospodařilo zhruba na 550 hektarech luk.

V Krkonoších jsou tři základní fenomény, arkto-alpínská tundra na hřebenech hor, lesy a louky. Bez péče by louky zarostly a Krkonoše by o ně přišly. Správa KRNAP začala pečovat o louky v 90. letech minulého století, zpočátku se péče týkala jen některých cenných lokalit. Pravidelná péče o krkonošské louky naplno začala v roce 2012 při projektu Life Corcontica, nyní pokračuje v rámci dalších projektů.

Čtěte také:

Zdroj: ČTK.

Komentáře

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno