Zarostlé sady a zanedbané prostředí kláštera Porta coeli u Tišnova se díky úsilí Tomáše Blahy mění k nepoznání. Nadace Karla Janečka jej za to jmenovala Laskavcem – člověkem, který koná dobré skutky pro své okolí.
Ještě před pár lety byly ovocné sady v Předklášteří u Tišnova plné divoce rostoucích šípků, akátů, jasanů a dalších náletových dřevin do takové míry, že se nedalo projít na druhou stranu. V roce 2018 se však environmentalista a „profesionální dobrovolník“, jak si Tomáš Blaha s nadsázkou říká, rozhodl jednat a prostředí kláštera Porta coeli proměnit v příznivé a úrodné místo.
,,Fyzická práce dnes spoustě lidem chybí, a tady je navíc krásně,“ popisuje jeden z důvodů, proč se spolu s přáteli pustil do čištění sadu. Z celkových dvaceti hektarů se mu jich povedlo zkultivovat už bezmála sedm. Úsilí tím ale zdaleka nekončí – sady jsou živý organismus, který je potřeba neustále opečovávat.
Příroda pro Tomáše Blahu odjakživa znamená hodně. Vyrostl přímo u lesa a má potřebu být s přírodou v kontaktu takřka neustále – nejen s tou divokou, ale také s její kulturní sférou. Tu pro něj momentálně představuje právě obnova starých klášterních sadů v Předklášteří, do které se pustil pod záštitou místního spolku Hojnost.
Ačkoliv Tomáš Blaha pochází přímo ze sousedního Tišnova, kdysi se toulal napříč celou Evropou a před návratem do své vlasti žil tři roky v Banské Štiavnici, kde jako dobrovolník opravoval komplex barokních kostelů. ,,Jednou večer jsem přemýšlel o životě a došlo mi, že na Slovensku sice zachraňuji padající kostely, ale přitom je v obci vedle mého rodného města klášter, který by také potřeboval opravit,“ popisuje poslední ženský cisterciácký klášter v České republice, kde dodnes existuje komunita řeholních sester.
,,Ozval jsem se správcům a padli jsme si do noty. Současný papež František teď otevírá v církvi důležitá témata, jako je například ochrana životního prostředí a dlouhodobá udržitelnost, kterými se zabývám celý život,“ pokračuje Blaha s tím, že se tak naskytla příležitost propojit dobrovolnictví s opravou kulturní památky, rozvojem udržitelného zemědělství a záchranou starých odrůd ovoce, které pomalu upadají v zapomnění, i když v minulosti bylo tradiční ovocnářství v regionu klíčové.
Původní ovocné odrůdy by navíc v budoucnu rád zužitkoval při výrobě moštů, džemů, octů a ciderů, což se přiučil během svého působení na francouzské ciderové farmě. ,,Lidé se mě často ptají, z čeho žiji. Nemám velké nároky a na to základní, co potřebuji, si vydělám jako turistický průvodce a lektor ekologické výchovy,“ popisuje skromně Tomáš Blaha.
Prakticky veškerý volný čas investuje právě do rekultivace kláštera Porta coeli, pro který dal díky sociálním sítím dohromady skupinu dobrovolníků. Na jejich stravu a pořízení potřebného nářadí získal finance z projektů Evropského sboru solidarity. ,,Naše dobrovolnické tábory zároveň podporují i místní firmy, postupně sem začali jezdit pomáhat lidé z celého světa. Belgičtí skauti si sem dokonce chodí užívat naše velehory, které jsou 400 metrů nad mořem. Což jsou pro nás jenom kopečky za domem,“ usmívá se Tomáš Blaha a ukazuje na stále se rozrůstající sbírku vzpomínkových cedulí na uskutečněné dobrovolnické tábory. Klášter Porta coeli už navštívili například dobrovolníci ze Sibiře, Francie či dalších zemí.
Jednou z myšlenek Tomáše Blahy je motivace ostatních k udržitelnému zacházení s přírodou. ,,Chci lidem ukázat, že i dlouhodobě zarostlé a zanedbané místo lze probudit k životu a třeba zde i vybudovat šetrné živobytí,“ říká s odkazem na ekologicky šetrné květinářství Planté, které sídlí v jedné z kultivovaných částí klášterních zahrad. Pěstuje výhradně lokální řezané květiny, které tak nemusí cestovat přes půlku světa. Tomáš Blaha za svou iniciativu nyní získal titul Laskavec.
Čtěte také:
- Dobrovolníci letos opět vyčistí řeku Sázavu a její břehy
- Běhejme a pomáhejme útulkům. Organizace pomohla tisícům zvířat a rozdělila mezi ně téměř 20 miliónů korun
- Ledecká je zpět. Fantastická Ester dojela v superobřím slalomu třetí
Zdroj: Aktuálně, Laskavec.
