Rodinná farma Floratorium na Pelhřimovsku váže kytice z mnoha druhů kvítí, které si sama pěstuje. Výrazné sezonní květy tulipánů, pivoněk, růží či jiřin doplňuje drobnějšími květinami, ale také trávami nebo rostlinami považovanými běžně za plevel.

Květinová farma ve vsi Velká Černá u Salačovy Lhoty dnes otevřela své zázemí při příležitosti akce Víkend otevřených zahrad. Její svažitý pozemek je uspořádaný do teras, záplava květů tam ale k vidění není. Sklízejí se totiž dřív, než rozkvetou. Stonky s poupaty, teď třeba pryskyřníky a pivoňky, se řežou brzo ráno nebo pozdě večer. Pak se dávají ve studené vodě do sklepa. „Tam bývají do druhého dne a pak se s nimi teprve pracuje,“ přiblížila pro ČTK zahradnice Nela Keroušová.

Květinová farma ve Velké Černé funguje tři roky. „Mě k tomu přivedla klikatá cesta, já jsem totiž studovala výtvarné umění. Ale vždycky mě příroda zajímala,“ řekla Keroušová. Dodala, že její muž se o ekologické a trvale udržitelné pěstování zajímal už od gymnázia.

Pozemek své farmy obdělávají ručně, nepoužívají ani chemické postřiky. „Je tady spousta žab, brouků, motýli, vážky, to na okolních polích nenajdete,“ podotkla Keroušová. Květin pěstují desítky druhů, třeba i okrasné máky, sasanky či hledíky.

Voňavé kytice si lidé objednávají pro různé příležitosti. „Skoro nezásobujeme květinářství. Naši zákazníci si nás vybírají s tím, že ví, co děláme,“ řekla Keroušová. Jak uvedla, do kytic přidává jakékoliv rostliny, pokud mají zajímavou strukturu a schopnost vydržet ve váze. „Používáme třeba i heřmánek, který sice nevydrží dlouho, ale na svatbě je to s růží opravdu hezké,“ řekla.

Čerstvé květy ze záhonů mívá farma do listopadu. „I zimní výzdoba jde udělat,“ uvedla zahradnice. Kromě různých sušených druhů při ní využívá květy pokojových rostlin.

Květinových farem nabízejících alternativu k velkoprodukci dovážených řezaných květin podle Keroušové v Česku přibývá.

Čtěte také:

Zdroj: ČTK. Úvodní foto: Jill Wellington

Předchozí článek„Tati, jak na to?“ Rob vyrůstal bez táty, dnes ve svém videu radí dětem s podobným osudem
Další článekChci, aby tu lesy byly i pro moji dceru, říká Ondřej. V Beskydech vlastníma rukama hloubí tůně

Komentáře

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno