Brazílie, Indonésie a Demokratická republika Kongo jednají o vytvoření aliance, která by prosazovala větší ochranu deštných pralesů a přírody. Na území těchto tří států se totiž nachází polovina všech deštných pralesů na světě. Ty jsou přitom klíčové pro zmírnění klimatické krize.
Návrh přišel po zvolení brazilského prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy. Ten už během svého prvního projevu ve funkci oznámil, že chce mimo jiné bojovat proti dalšímu kácení lesů v Amazonii. Země chtějí především předložit společné řešení ohledně uhlíkové stopy, což je dlouhodobý sporný bod při jednáních o klimatu s Organizací Spojených Národů.
Jak upozorňuje deník The Guardian, deštné pralesy jsou taky ohroženy komerční těžbou dřeva – státy proto na konferenci COP 26 v Glasgow podepsaly dohodu o zastavení odlesňování do roku 2030. Možná aliance má zatím pracovní název „OPEC pro deštné pralesy“ – název odkazuje na organizaci OPEC, která koordinuje produkci ropy a cenu fosilní paliv po celém světě.
„Dohoda by mohla být slibným krokem vpřed, kromě pralesů ale musíme chránit i původní obyvatelé a místní komunity, které v nich žijí,“ říká Oscar Soria z neziskové organizace Avaaz, která patří k největším na světě a věnuje se klimatickým změnám, lidským právům nebo ochraně zvířat. Prezident Luiz Lula da Silva oznámil, že by se k alianci mohly přidat i další země – konkrétně Peru a Kambodža.
Světoví lídři se na loňském zasedání COP26 zavázali k zastavení odlesňování a jednání s výrobci palmového oleje, kakaa a sóji, které deštné pralesy nejvíc ohrožují. Navzdory dohodě ale údaje organizace Global Forest Watch ukazují, že Brazílie, Demokratická republika Kongo a Indonésie patřily v roce 2021 mezi pět zemí s největším úbytkem deštných pralesů.
Čtěte také:
- Dobrovolníci letos opět vyčistí řeku Sázavu a její břehy
- Běhejme a pomáhejme útulkům. Organizace pomohla tisícům zvířat a rozdělila mezi ně téměř 20 miliónů korun
- Ledecká je zpět. Fantastická Ester dojela v superobřím slalomu třetí
Zdroj: The Guardian, Wave News.
