Dvojice norských polárnic strávila rok na arktických Špicberkách, kde se věnovala výzkumu vlivu klimatických změn na přírodu. Sunnivě Sorbyové a Hilde Fålun Strømové to ovšem nestačilo, a tak se na konci letošního listopadu na mrazivé ostrovy vydaly znovu.

Norským polárnicím Sunnivě Sorbyové a Hilde Fålun Strømové se letos podařilo přezimovat na souostroví Špicberky uprostřed Severního ledového oceánu. Dlouhé zimní měsíce trávila dvojice žen ve vzdálenosti 140 kilometrů od nejbližší civilizace, v kabině o rozloze 20 metrů čtverečních bez tekoucí vody a elektřiny.

Když Sorbyová a Strømová na místo dorazily, plánovaly na Arktidě zůstat devět měsíců a domů se vrátit v květnu. Pandemie koronaviru jim ovšem záměr překazila. Norská vláda omezila cestování a loď, která je měla dostat zpátky, tak nepřiplula. Pobyt na ostrovech se tedy polárnicím prodloužil až do letošního září, takže tam strávily celý jeden rok. Napsal o tom web Euronews.

Během roku na Špicberkách zažily výzkumnice tři měsíce bez slunečního svitu i momenty, kdy teplota klesla na 30 stupňů pod nulou. Kabinu, kterou obývaly, si přišli několikrát obhlédnout lední medvědi, takže ženy nesměly nechávat žádné zásoby venku.

Foto: Instagram/ Hearts in the Ice,
Foto: Instagram/ Hearts in the Ice,

,,Skupiny vedené muži už v těchto podmínkách několikrát extrémní podmínky přežily, ale my jsme první, komu se to povedlo bez mužské pomoci, jen s naším psem jménem Etta. Přepsaly jsme historii a dokázaly jsme, že jsme silné a schopné i bez mužů,“ vyzdvihly Sorbyová se Strømovou.

Jen několik týdnů po návratu do teplejších krajů dostaly nabídku, aby se do typického obydlí arktických lovců známého pod názvem Bamsebu zavřely ještě jednou a pokusily se získat další data pro výzkum o klimatických změnách. ,,Bylo to těžké rozhodování, ale nakonec jsme do toho šly, protože polárníků zkoumajících Špicberky není mnoho,“ uvedly Norky.

Na konci listopadu opět dorazily do mrazivých krajů a doufají, že svým výzkumem přispějí k řešení současné klimatické krize. Jejich obydlí se nachází v oblasti 30 kilometrů dlouhého fjordu Van Keulenfjord, jednoho z mála míst regionu, kde se stále tvoří mořský led. Vědci na Špicberky často jezdí, aby sledovali, jak se klimatické změny projevují na tání ledovců, ale jejich pozorování obvykle netrvají dlouho a konají se v letním období.

Sorbyová a Strømová dostaly k dispozici drony, s jejichž pomocí sbírají informace o proměnách teploty nebo zkoumají fytoplankton, který je významným zdrojem kyslíku. Také pomáhají vědcům z NASA porozumět přírodnímu úkazu polární záře. ,,Loni v prosinci se nám tu podařilo vyfotografovat i start vesmírné rakety, měly jsem odtud ideální pozorovatelské podmínky,“ doplnily polárnice.

Foto: Instagram/ Hearts in the Ice,

O svých zkušenostech s životem v izolaci od okolního světa společně píšou blog a věří, že jejich zápisky mohou být pro čtenáře obzvlášť v době pandemie inspirací a zdrojem naděje. Zároveň na Špicberkách vymyslely projekt Hearts in the Ice, jehož cílem je otevřít debatu o klimatických změnách mezi studenty, výzkumníky, neziskovými organizacemi i veřejností.

Foto: Instagram/ Hearts in the Ice,
Foto: Instagram/ Hearts in the Ice,

Čtěte také:

Zdroj: Aktualne.

Předchozí článekDědeček s babičkou vyrábí hračky pro chudé děti. „Lidé potřebují naději,“ shodují se
Další článekVideo: Chlapec si sedl v centru města za klavír a na pár minut se kolem něj zastavil život

Komentáře

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno