Nejnovější barcelonští hasiči nemají sirény, ale zvonky a jsou vybaveni sžíravým apetitem. V největším veřejném parku v Barceloně se vedle pěších turistů a cyklistů začala procházet také čtyřnohá brigáda složená z 290 ovcí a koz. Má jediný úkol: sežrat co nejvíce vegetace, píše The Guardian.

Země po celém světě čelí nárůstu extrémních požárů. Barcelona je zatím poslední místo, které se s nimi rozhodlo bojovat za pomoci staré strategie s jednoduchou myšlenkou. Pastevci přivedou stáda do oblastí náchylných k požárům, zvířata tam sežvýkají zelenou vegetaci a rozdupají tu suchou, která by se jinak mohla nahromadit a podpořit šíření požáru. Pokud zvířata, polodivoká nebo doprovázená pastýřem, dobře odvedou svou práci, zůstanou po nich volné plochy, které mohou zastavit požár. Zkrátka obvykle nepřijde ani pastevec.

Je to připomínka toho, jak se v minulosti hasily lesní požáry. ,,Nevymýšlíme nic nového. Jen jsme obnovili něco, co již dříve existovalo, ale vytrácelo se,“ řekl Guillem Canaleta z katalánské neziskové organizace Pau Costa Foundation, která tuto strategii od roku 2016 realizuje v provincii Gerona nedaleko Barcelony.

V Barceloně zahájili pilotní projekt v dubnu v parku Collserola, který má rozlohu 8000 hektarů a hoří zde v průměru padesátkrát do roka. Požáry jsou obvykle rychle uhašeny. ,,Je však jasné, že kdyby tu jednou vypukl velký požár, mělo by to zásadní následky. Je to park uprostřed města, který obklopuje hustá zástavba,“ vysvětluje Eloi Badia, barcelonský radní pro klimatickou krizi a ekologii.

Využití této strategie v Barceloně je ozvěnou podobných snah po celém světě. V Kalifornii, kde loni požár pohltil více než 850.000 hektarů, si tucet společností smluvně najímá kozy na cílenou pastvu. V severním Portugalsku se 45 ohrožených koní Garrano a jejich apetit zasloužili o ochranu rezervace Faia Brava před ničivým dopadem požáru v roce 2017. V kanadské provincii Britská Kolumbie zase využívají k vyčištění oblastí ohrožených požáry dobytek.

V některých částech Španělska se tato strategie ujala před téměř 20 lety. Jižní region Andalusie tehdy začal platit pastevcům, aby se svými zvířaty procházeli přes zarostlé pláně a údolí. Regionální program se od té doby rozrostl na více než 100 000 zvířat. Úřady to navíc podle odhadů ve srovnání s mechanickým čištěním půdy vyjde zhruba na čtvrtinu.

Spásání přineslo i další výhody, zvířata při pohybu terénem roznášejí semena a zúrodňují půdu. Jejich poměrně nevybíravé stravovací návyky podporují biologickou rozmanitost tím, že omezují konkurenční výhodu některých rostlin.

Výzkum naznačil, že cílené spásání může být účinné, pokud se spojí s dalšími metodami prevence požárů, jako je mechanické čištění a řízené vypalování, uvedla Julia Rouetová-Leducová, výzkumná pracovnice Německého centra pro integrovaný výzkum diverzity na univerzitě v Lipsku. ,,Není to zázračné řešení. Ale je to součást řešení, které může pomoci krajině být odolnější vůči požárům,“ řekla vědkyně.

Tato metoda je úspěšná, protože dokáže potlačit dokonalé bouřky, které se zrodily v důsledku sucha způsobeného změnami klimatu i exodu obyvatel z venkova. ,,Na bývalých pastvinách nebo zemědělské půdě roste mnoho křovinaté a dřevnaté vegetace, která vytváří spoustu paliva pro lesní požáry. To vede k požárům, které jsou větší a hůře se kontrolují, když k nim dojde,“ uvedla Rouetová-Leducová.

Pilotní projekt v Barceloně skončil v červenci, úřady teď zvažují, že by najímaly celkem tři stáda, která by spásala i další zelené plochy ve městě.

Zvířata nakonec spásla 72 hektarů parku, ale proměnila město i dalším, méně nápadným způsobem. ,,Nastal boom obyvatel města, kteří chtěli zvířata navštěvovat, měli to jako rodinný program. Takže to mělo i sociální a kulturní dopad,“ říká radní Badia.

Čtěte také:

Zdroj: ČTK.

Předchozí článekMuž z Haiti našel dítě v odpadcích, malého chlapce si nakonec vzal do své péče
Další článekLidé z okolí Brna se zapojují do péče o les, lépe pak chápou práci lesníků

Komentáře

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno