V poušti Gobi na jihu Mongolska můžete najít zelený ostrůvek, který od roku 1992 obhospodařuje dvaaosmdesátiletý Baráduz Demčig. Za ty roky vysázel starý muž na svém pozemku přes 400 tisíc stromů.

Zelenou oázu od pustiny odděluje vysoký plot, který ohraničuje Demčigův pozemek od neúrodné krajiny ničené častými suchy, pastvou početných stád a činností těžebních společností.

V mongolské největší provincii Umnugovi desertifikace zasáhla už 98 procent území. Šestnáct hektarů země, která náleží Demčigovi, není výjimkou. Senior se však dokázal přírodním procesům trpělivou a houževnatou prací postavit.

„Na tomhle místě nemůžete jen tak pěstovat zeleninu, protože je tu větrno. Potřeboval jsem před živly krytí, a tak jsem vysadil stromy,“ vysvětluje Demčig pro server Channel New Asia (CNA), který o problematice desertifikace v Mongolsku na počátku října informoval.

Může jít o obrázek obloha
Foto: Mai Khôi Insurance/ Facebook.

„První rok byl těžký: Byl to větrný a písečný rok. Ve druhém roce ale byly stromy dostatečně vysoké, aby ochránily mou zeleninu. Začal jsem stromům věřit a začal je milovat. Lidé si toho všimli a žádali mě, abych jim stromy daroval. Tak jsem začal pěstovat další,“ popisuje Demčig. „Nyní mé stromy rostou od Ulánbátaru po východní provincie,“ dodává hrdě.

Demčig dnes dokáže kromě zeleniny pěstovat rakytník, maliny a další plody rostoucí na keřích. Jeho zelená oáza se tak stala inspirací po další farmáře. A nejen pro ně.

Mongolská vláda si je dobře vědoma, že se velká část jejího území každým rokem víc mění v neúrodnou poušť. Zalesňování se proto hodlá věnovat.

Jenže vláda si je také vědoma, že jen vysazovat stromy nestačí. „Ano, je důležité sázet stromy, ale musíme to dělat s rozvahou,“ říká Gančandur Cecegmá, hlavní expert na desertifikaci Mongolské akademie věd.

Potřebujeme vysazovat stromy, které jsou odolné vůči suchu, stromy, které rostou v Gobi, aby rostly bez větší námahy a v dospělosti rostly samy. A také musíme zavést technologie, které spotřebovávají minimum vody,“ vysvětluje Cecegmá.

„V oblasti není mnoho pramenů a 80 procent vody pochází z podzemních vodonosných vrstev. Pokud budeme kopat kvůli vodě 100 metrů hluboko a tuto podzemní vodu využijeme pro výsadbu stromů, dojde k ekologické katastrofě,“ dodává.

Kvůli svému věku a zdraví Baráduz Demčig předal prosperující oázu svému vnukovi. Stále však zůstává symbolem boje proti desertifikaci a prosazuje výsadbu stromů, kde se dá.

Může jít o obrázek 2 lidem , stojícím lidem a venkovnímu
Foto: Mai Khôi Insurance/ Facebook.

„Abyste se při výsadbě stromů vyhnuli chybám, naslouchejte odborníkům, kteří vědí, jak na to. Jedno mongolské přísloví říká: Než poslouchat mnicha, který předčítá formulky, raději poslouchejte čarodějnici, která prošla nepřízní osudu,“ říká s úsměvem.

Čtěte také:

Zdroj: Novinky.

Předchozí článekPo více než 1000 letech se v Británii narodilo v divočině mládě zubra
Další článekV Krkonoších letos chtějí pohnojit přes 10 ha luk, podpoří druhovou pestrost

Komentáře

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno