Boj proti rakovině zaznamenal další milník. Tým vědců z University of Massachusetts Amherst vysvětlil, jak jediné malé vlákno mikroRNA, známé jako let-7, řídí schopnost T-buněk rozpoznávat a pamatovat si nádorové buňky. Nedávno zveřejněný výzkum v Nature Communications tak naznačuje další vývoj imunoterapie, upozorňuje server Good News Network.

Lidské tělo je tvořeno T-buňkami, tedy bílými krvinkami, které se specializují na boj s patogeny, běžným nachlazením, ale také se změněnými buňkami samotného organismu –⁠ jako jsou právě nádorové buňky.

Většinu času T-buňky takzvaně „odpočívají“. Když ale narazí na cizí antigeny, náhle se probudí, promění se v zabijácké T-buňky a začnou s nemocí bojovat. Poté, co T-buňky vyhrají svou bitvu, většina z nich zemře. „Ale několik z nich přežije. Ty se přemění v paměťové buňky a vytvoří elitní pracovní skupinu zvanou ‚paměťový fond‘. Pamatují si, jak ten konkrétní antigen vypadal. Takže mohou hlídat, kdy napadne tělo znovu,“ řekl serveru Good News Network docent veterinárních a zvířecích věd na University of Massachusetts Amherst a hlavní autor studie Leonid Pobezinsky. 

Tato buněčná paměť je základem toho, jak fungují vakcíny. Posílení buněčné paměti k rozpoznání nádorů by mohlo pomoci zlepšit léčbu rakoviny. To už se nějakou dobu vědělo, zatím ale nikdy nebylo úplně vysvětlené, jak T-buňky takové vzpomínky tvoří.

„To, co jsme objevili je, že malý kousek miRNA, let-7, který je vysoce exprimován v paměťových buňkách, a že čím více let-7 buňka má, tím menší je šance, že bude napadená rakovinovými nádorovými buňkami, a tím větší je šance, že se promění v paměťovou buňku,“ dodal Leonid Pobezinsky

Čtěte také:

Zdroj: Wave News.

Předchozí článekChlapec s autismem vyhrál golfový turnaj na Novém Zélandu. Na hřišti stál počtvrté v životě
Další článekŠtiku i mníky. Děti vysadily do Bíliny další ryby

Komentáře

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno