Z domova

K hydroponickému pěstování zeleniny a bylinek navrhuje studentka Tereza Nalezená z Technické univerzity v Liberci využít sluncem rozpálené střechy výrobních hal a skladů. Nápad...

Do jezera Barbora u Teplic dnes krátce po poledni vběhlo naráz 826 otužilců, kteří tak vytvořili český rekord. Ve vodě o teplotě čtyři a...

Farma Vraňany rozšiřuje sady, a to o osm hektarů. Většinu nových stromů tvoří broskvoně. V tuzemsku je velmi málo pěstitelů broskví, i během sezony...

Jizersko-ještědský horský spolek dokončil třetí etapu obnovy v ochranném pásmu Národní přírodní rezervace Rašeliniště Jizery. Dobrovolníci v cenné lokalitě Jizerských hor vybudovali přehrázky, které pomáhají zadržet vodu a vrátit rašeliniště do původní podoby. Na projekt přispěly bezmála 920 000 korun Liberecký kraj a Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody, uvedl za horský spolek Pavel Schneider.

Krkonošský národní park (KRNAP) má nový krátkometrážní dokumentární film nazvaný Zrušme KRNAP! Jedním z cílů filmu je oslovit kritiky tohoto nejstaršího národního parku v ČR. Dokument natočil tým přírodovědce a fotografa Petra Jana Juračky.

Mlatovou cestu na sídlišti Vítězná v Sokolově nově zdobí ořechová alej. Každý z 25 stromů nese název zdejších škol, knihovny či domu dětí a mládeže. Nová alej je totiž věnovaná místním studentům. Proto její slavnostní otevření naplánovalo vedení města před 17. listopadem, na který připadá Mezinárodní den studentstva, řekl ČTK sokolovský místostarosta Jan Picka (nez.).

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) se více než deset let podílí na podpoře odlehlých horských oblastí a místních komunit severovýchodní Gruzie. Letos končí projekt na ochranu přírody v horské oblasti Aragvi. Správa KRNAP na něm spolupracuje s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) a Správou NP Šumava, řekl náměstek ředitele Správy KRNAP Jakub Kašpar. Iniciativa za téměř šest milionů korun, kterou financuje Česká rozvojová agentura (ČRA), trvá od roku 2018.

Brněnský spolek Rezekvítek letos eviduje zvýšený zájem o dobrovolnictví, po covidových letech podle něj dobrovolníků znovu přibývá. Za letošek jich spolek eviduje dosud přes 250, několik akcí do konce roku přitom ještě zorganizuje. Za celý loňský rok se na akcích Rezekvítku vystřídalo necelých 200 dobrovolníků. ČTK to řekli ředitelka spolku Tereza Žižková a odborný garant ochrany přírody ve spolku Vilém Jurek. Rezekvítek v Brně a okolí pečuje o vzácné lokality, například o koniklecovou louku na brněnském Kamenném vrchu.

Žáci v Základní škole Ústavní v pražských Bohnicích vysadili v projektu Školní les na školním pozemku tisícovku stromů, a vytvoří tak svůj vlastní les. V něm se budou děti v budoucnu učit o přírodě a lesích, sdělil mluvčí radnice Prahy 8 Martin Šalek. ZŠ Ústavní v letošním roce slaví 50 let od svého založení. Na projektu škola spolupracovala s výukovým centrem Tereza a zástupci Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity.

Vědci z Technické univerzity v Liberci (TUL) vyvinuli technologii, která umožňuje znovu využít staré oděvy včetně knoflíků nebo zipů. Materiál se rozemele, směs se zalije pryskyřicí a vylisuje se z ní pevná deska, případně je možné lisovat směs do formy. Vyrobený materiál může najít uplatnění ve stavebnictví, při výrobě nábytku, ale také třeba v automobilovém průmyslu, řekl Roman Knížek, vedoucí katedry hodnocení textilií Fakulty textilní TUL.