Její věk byste hádali jen těžko, paní Blažena na začátku února oslavila už 107. narozeniny. Všechny šokuje svou vitalitou, když každé ráno cvičí a poslouchá vážnou hudbu. Zažila druhou světovou válku i kolektivizaci v padesátých letech minulého století. Paměť jí také skvěle slouží.
Narodila se 9. února 1917 ve Slavičíně na Zlínsku, kde dlouho žila. Poválečné období strávila na Ostravsku. Vyučila se řeznicí, pracovala v sodovkárně, ale i jako závoznice. Nyní žije již přes 30 let v Domě s pečovatelskou službou v Nerudově ulici.
Zažila různé režimy a má také těžké vzpomínky. „V koncentračním táboře mi umřeli dva strýčkové, moji učitelé. Pak přišla padesátá léta to byla hrozná doba s milicionáři a kolektivizací,“ řekla žena pro server Novinky.
Paní Strachotová je stále neobyčejně vitální, pouze si stěžuje na nohy, ale je soběstačná. „Udělám si všechno, snídani, večeři, hygienu, vykoupu se. Poslouchám vážnou hudbu a zajímám se i o současné dění. Přijde mi, že dějiny se dost opakují, stále jsou na světě války i nenávist,“ vypráví.
Za její dlouhověkostí je genetika, ale i dobrá životospráva. Bylo jí hodně přes devadesát, kdy stále pracovala na zahrádce, a i nyní jezdí se svým 81letým synem na chalupu. „Každé ráno cvičím půl hodiny ruce i nohy. Snažím se dobře jíst a trénuji také paměť. I tady v domově mám spoustu přátel,“ vysvětluje Strachotová.
Prozradila, že občas si dá i červené víno. „Doporučují to i lékaři.“
Žena má jednoho syna, čtyři vnoučata, sedm pravnoučat a čtyři prapravnoučata.
