Ve třech oblastech střední Evropy začíná mezinárodní projekt LifeApollo2020 na ochranu jednoho z nejohroženějších motýlů Evropy, jasoně červenookého. Projekt je naplánovaný na 6,5 roku a bude se týkat Krkonoš, Bílých Karpat a také rakouských Alp. Pro zachování středoevropského genofondu tohoto motýla bude zásadní pokus o založení a stabilizaci nových pojistných populací, informovali ČTK zástupci české části projektu.
LifeApollo2020 je součástí unijního programu LIFE+ a je koordinován správou polského Karkonoskeho Parku Narodoweho a dalšími partnerskými organizacemi z Polska a Česka, Rakouska a Slovenska.
,,Jasoň červenooký je pro svou vzácnost a atraktivitu vnímán po celé Evropě jako ikona ochrany horské přírody. Podobně jako v ČR jasoň vymizel prakticky v celé Evropě, jeho početnost se snížila až o polovinu a nadále klesá, což navíc ještě může urychlit klimatická změna,“ uvedl ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.
Na pokusu o návrat vzácného druhu motýla do Krkonoš spolupracují Český svaz ochránců přírody (ČSOP) Hradec Králové, JARO Jaroměř, správy českého a polského Krkonošského národního parku i odborníci z České společnosti entomologické, Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a Slovenské státní ochrany přírody.
Projekt nemá pomoci jen jednomu konkrétnímu druhu, ale je zaměřený na ochranu a obnovu celých biotopů, kde jasoň funguje jako takzvaný deštníkový druh. Podle zástupců projektu to znamená, že péče o něj a jeho biotop pomůže ochránit další citlivé druhy. ,,Motýli představují důležitou skupinu opylovačů a jsou vynikajícím indikátorem stavu přírodního prostředí, protože většina z nich je velmi citlivá na změny prostředí, stejně jako právě jasoň,“ uvedla koordinátorka projektu za ČSOP Hradec Králové Tereza Macečková.
Na vybraných lokalitách bude podle předsedy ochranářské skupiny JARO Davida Čípa prvním krokem vhodné nastavení přírodních podmínek tak, aby vůbec mělo smysl se o návrat jasoně pokoušet. ,,Čekají nás vyřezávky náletových dřevin, obnova někdejších druhově bohatých stanovišť s využitím tradičních způsobů šetrného hospodaření člověka v krajině, včetně využívání vhodně nastavené pastvy,“ uvedl Číp.
Jasoň červenooký, latinsky Parnassius apollo, nese ve svém vědeckém názvu jméno boha Apollóna. Dříve se vyskytoval ostrůvkovitě na mnoha místech ČR, zejména na horách a v podhůří. ,,Jasoň je v Česku považován za funkčně vyhynulého, i když byl v 80. letech minulého století úspěšně repatriován do Štramberka, kde byli vysazeni motýli původem ze Slovenska. Populace se zde sice udržela dodnes, avšak i zde v poslední době povážlivě klesá,“ uvedl Zdeněk Fric z Entomologického ústavu Akademie věd ČR.
Nedávné studie dokazují, že hmyzu v posledních dekádách ubývá geometrickou řadou. ,,To má zásadní negativní dopad nejen na opylování rostlin, včetně zemědělských plodin a ovocných stromů, ale i na přežití celé řady druhů zvířat i samotného člověka,“ uvedl entomolog z rakouského Innsbrucku Karel Černý.
Podle vědců jasoň červenooký svým mizením z krajiny prorokuje, že příroda není v dobré kondici a je třeba jí pomoci.
Čtěte také:
- Dobrovolníci letos opět vyčistí řeku Sázavu a její břehy
- Běhejme a pomáhejme útulkům. Organizace pomohla tisícům zvířat a rozdělila mezi ně téměř 20 miliónů korun
- Ledecká je zpět. Fantastická Ester dojela v superobřím slalomu třetí
Zdroj: ČTK.
