Jeden z nejohroženějších savců České republiky se vrátil do Národního parku Podyjí. Poprvé po padesáti letech se na území parku zabydlel kriticky ohrožený sysel obecný. Monitoring, který tu pravidelně provádí Muzeum Karlovy Vary a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, nyní potvrdil, že se zde i rozmnožuje. 

Podle ochranářské organizace Česká krajina je to podařilo díky pastvě divokých koní. Sysli přišli z lokality u obce Hnanice na Havranické vřesoviště. „Není náhoda, že sysli našli vhodný biotop právě na havranické pastvině. Díky divokým koním zde totiž byly obnoveny krátkostébelné trávníky, které jsou jejich biotopem,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd ČR.

Ještě v roce 2018, kdy pastva divokých koní na Havranickém vřesovišti začala, pokrývaly místo současného výskytu syslů husté vysokostébelné trávníky. Ty jsou pro sysla zcela neobyvatelné a nikdo by jej zde tehdy nečekal. Pastva však lokalitu po několika letech proměnila a vytvořila vhodné podmínky nejen pro sysly, ale také pro vzácné květiny, jako jsou koniklece. Její pokračování navíc pro sysly dlouhodobě zajistí odpovídající prostředí.

Samovolné osídlení Havranického vřesoviště sysly je významným momentem v rámci záchrany tohoto druhu v rámci tuzemské ochrany přírody. K přirozenému šíření sysla dnešní zemědělskou krajinou může docházet jen tam, kde byla dosud zachována drobná krajinná mozaika s mezemi, remízky, polními cestami či pastvinami.

Většina lokalit s výskytem sysla v Česku je vzájemně izolovaná, a proto v případě zmenšování těchto populací musejí být počty syslů doplňovány jedinci odchovanými v chovech v rámci záchranného programu. Na syslích lokalitách jinde v Česku je zároveň zásadní zajištění vhodného managementu v podobě udržování krátkostébelných trávníků. Na Havranickém vřesovišti v Podyjí oba tyto problémy díky charakteru okolní krajiny a divokým koním odpadají.

Další dobrou zprávou je, že sysli lokalitu nejen osídlili, ale začali se tam také rozmnožovat. „Při letním monitoringu, který realizuje Muzeum Karlovy Vary ve spolupráci s AOPK ČR, se po jarním objevu syslích nor podařilo prokázat i úspěšnou reprodukci syslů. Pozorován byl jeden vrh mláďat. Celkově odhadujeme, že v ohradě divokých koní žije do 10 syslů. Klíčové pro další vývoj zdejší malé kolonie bude úspěšné přezimování do jara. To budeme moci vyhodnotit až na jaře příštího roku,“ uvedla Tereza Brzobohatá z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, která záchranný program sysla v České republice koordinuje.

Přežití nově vznikající, zatím stále křehké kolonie syslů nebude kvůli extrémním klimatickým podmínkám snadné. „Letos nemají sysli vůbec jednoduchý život. Havranické vřesoviště podobně jako celý region čelí velkému suchu. Vegetace zdejších luk a vřesovišť vlivem sucha v kombinaci s vlnou extrémních veder uschla tak rychle, že neměla šanci zareagovat. Porosty křupou pod nohama, zelenou rostlinu člověk téměř nepotká. Sysli se tak musejí za potravou vydávat daleko od nor, což je vystavuje nebezpečí ze strany predátorů. Není tak vůbec jisté, že si sysli zvládnou vytvořit dostatečné tukové zásoby na zimu a svůj první rok na Havraníkách vydrží,“ uvedl Robert Stejskal, který má na Správě Národního parku Podyjí na starosti péči o nelesní biotopy.

Na druhou stranu dlouhodobé sledování populací syslů v Česku naznačuje, že nejvýraznější vzestupy počtu syslů na jednotlivých lokalitách ale i plošná expanze populací a vznik satelitních kolonií, jako je ta na Havraníkách, nastává právě v suchých letech. Velmi dobře to bylo vidět v suchém období 2017 až 2019. Naopak vlhké roky jako byl 2021 syslům neprospívají. Extrémy jsou samozřejmě rizikem pro všechny druhy sysla nevyjímaje. Sysli však prokazatelně zvládají lépe sucho než mokro. Na výsledek si proto musíme počkat do nadcházejících let,“ upozorňuje Jan Matějů z Muzea Karlovy Vary, který realizuje celostátní monitoring syslů v rámci záchranného programu.

Čtěte také:

Zdroj: ČTK.

Komentáře

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno