Ekvádorská indiánka získala mezinárodní cenu za ochranu přírody

Mezi laureáty letošní Goldmanovy ceny, která je udílená jednotlivcům za ochranu životního prostředí, je domorodá vůdkyně z ekvádorské Amazonie. Nemonte Nenquimová se spolu s dalšími příslušníky národa Waorani (Huaorani) soudila s ekvádorskou vládou kvůli plánům prodat jejich území. Díky vítězství u soudu se jí podařilo ochránit přes 2000 kilometrů čtverečních deštného pralesa před těžbou ropy; rozhodnutí z roku 2019 zároveň znamená precedens pro spory týkající se práv původních obyvatel, napsal dnes zpravodajský portál BBC. 

Nenquimová jako malá ráda poslouchala historky o tom, jak žil lid Waorani, než v 50. letech přišel do kontaktu s misionáři. ,,Můj dědeček byl náčelník a ochraňoval naši zem před vpády cizinců, stavěl se proti vetřelcům s oštěpem v ruce,“ uvedla aktivistka.

Nenquimovou od jejích pěti let okolí podporovalo v tom, aby se také jednou stala náčelnicí. ,,Mezi lidem Waorani historicky záležela rozhodnutí na ženách, muži odcházeli do válek,“ uvedla Nenquimová. Přestože je první ženou, která se stala prezidentkou národa Waorani v provincii Pastaza, v kmeni Waorani je podle ní mnoho žen zastávajících vůdčí roli. Právě ony ji vedly v jejím boji za ochranu území před těžbou ropy.

I když Nenquimová vyrostla v části deštného pralesa, kde se ropa netěží, pamatuje si, jak ji otec poprvé vzal za tetami, které žily poblíž ropného vrtu: ,,Nejdřív jsme jeli kánoí, pak jsme šli pěšky 19 hodin a i když jsme byli od vrtu pořád daleko, slyšela jsem ten hluk. Bylo mi 12 a hluboce to na mě zapůsobilo, vidět plameny a kouř stoupající z vrtu.“ Tenkrát ji šokoval nejen dopad na životní prostředí, ale i vliv na život domorodých rodin. Jedna z tet jí řekla, že její synové začali v ropném průmyslu pracovat a za vydělané peníze si kupovat alkohol. Někteří začali být agresivní a bít své manželky.

Když pak ekvádorská vláda v roce 2018, skoro o 20 let později, oznámila, že poskytne 16 nových koncesí na těžbu ropy a vydraží přes 28 000 kilometrů čtverečních amazonského pralesa, Nenquimová se proti chystanému kroku postavila. Tehdy zastávala nejen post čelné představitelky národa Waorani v provincii Pastaza, ale byla také spoluzakladatelkou Aliance Ceibo bojující za práva a kulturu původních obyvatel.

Pod její internetovou kampaň s názvem Náš prales není na prodej se podepsalo 400 000 lidí z celého světa. V dubnu 2019 soudci rozhodli ve prospěch národa Waorani. Nejen, že rozhodnutí soudu poskytuje území o rozloze přesahující 2000 kilometrů čtverečních ochranu před těžbou ropy, ale navíc vládě ukládá povinnost napříště zajistit svobodný a informovaný souhlas místních lidí, než se bude chystat půdu prodávat.

Národ Waorani čítá asi 5000 lidí. Waorani jsou tradičně lovci a sběrači a jejich společnost je organizována do malých klanových uskupení. Patří mezi jedny z nejdéle izolovaných národů – američtí misionáři k nim pronikli až v roce 1958. Jejich území se částečně překrývá s národním parkem Yasuní, představující jeden z nejrozmanitějších ekosystémů na planetě.

Čtěte také:

• Dobrovolníci letos opět vyčistí řeku Sázavu a její břehy
• Běhejme a pomáhejme útulkům. Organizace pomohla tisícům zvířat a rozdělila mezi ně téměř 20 miliónů korun
• Ledecká je zpět. Fantastická Ester dojela v superobřím slalomu třetí

Zdroj: QUITO (ČTK)