Světové metropole využívají pandemii a různá opatření k tomu, aby podpořila cyklisty a chodce. Hlavní města se jim chtějí více přizpůsobit a omezit tak množství aut.
Starosta Athén se nedávno dokonce vyjádřil, že chce „osvobodit městský prostor od aut“. V Paříži je zase pro vedení města motivací zachování nízké úrovně znečištění ovzduší. V Berlíně přibylo několik desítek nových cyklotras, přitom některé ulice jsou už vyhrazené pouze pro chodce.
Hlavní města po celém světě se mění. Dochází k výrazným změnám infrastruktury ve prospěch ekologie a lidského zdraví.
Paříž
Hlavní město Francie aktuálně hlásí přes 30 kilometrů nových jízdních pruhů pro kola. Hlavní cesty, jako jsou například Rue de Rivoli a Rue Saint Antoine, se postupně zavírají pro auta úplně. Pařížané také hojně využívají nabídku města, v rámci které mohou využít nárok finančního příspěvku v hodnotě 50 eur na opravu svého kola.
Athény
Hlavní město Řecka minulý týden představilo plán, v rámci kterého vedení města chystá pro cyklisty a chodce vyčlenit 50 000 metrů čtverečních veřejného prostoru. Ambiciózní plán zahrnuje i propojení archeologického naleziště s pěší zónou.
Okolí legendární Akropole by tak v budoucnosti mělo být zcela bez aut. Starosta Kostas Bakoyannis přiznal, že nebýt pandemie, tak by rozsáhlá změna infrastruktury trvala roky.
Budapešť
Maďarská metropole dotáhla do vítězného konce plán, který už má radnice na stole několik měsíců. Na těch nejrušnějších dálnicích a hlavních silnicích konečně zřídila slibované a téměř 30 kilometrů dlouhé pruhy pro cyklisty. O dalších změnách má rozhodnout veřejná debata.
Milán a Řím
Další města, ve kterých přibývají cyklistické pruhy a velká část veřejného prostoru, se přizpůsobuje chodcům, jsou i Dublin a Miláno. To slibuje do léta další 33 kilometrů nových cyklotras. Řím dokonce 150 kilometrů.
Jak je na tom Česko?
Česko zažívá boom cyklostezek. Lidé mohou využívat přes tři a půl tisíce kilometrů tras po celé republice – což je skoro třikrát větší síť než ta dálniční. Některé cyklostezky ale potřebují rekonstrukci a loni na jejich opravu šlo přes 350 miliónů korun. Ještě před deseti lety to přitom byla zhruba polovina.
Čtěte také:
