Tisíce Britů ode dneška testují čtyřdenní pracovní týden. Projektu se účastní asi sedm desítek firem. Šestiměsíční projekt zkoumající pracovní návyky zaměstnanců je dosud největším podobným experimentem svého druhu na světě. Informuje o tom britský server BBC.
Projekt zorganizovala mezinárodní organizace Global 4-day week project propagující kratší pracovní týden, aniž by zaměstnanci přišli o část mzdy. Během experimentu dostanou zaměstnanci 100 % platu za odpracování 80 % běžné pracovní doby. Propagátoři kratšího pracovního týdne si od toho slibují vyšší produktivitu práce.
„Pandemie nás donutila se zamyslet nad tím, jak pracujeme a jak trávíme svůj čas. Děláme to proto, abychom zlepšili životy našich zaměstnanců, a abychom byli součástí pokroku ve světě, který zlepší duševní zdraví lidí,“ říká majitel malého londýnského pivovaru Pressure Drop Brewery Sam Smith.
Smithovi zaměstnanci budou muset vyprodukovat stejné množství piva za čtyři dny místo pěti. „Když mluvím o produktivitě, tak nemám na mysli zrychlení, je to spíš o tom, jak dokážete svůj čas využít, jestli třeba prostoje nevyužijete k přípravě na další den a tak podobně,“ říká Smith.
„Nebudu zkrátka těch pár minut surfovat na internetu, ale spíš se budu snažit soustředit na to, co mám ten den udělat,“ říká zaměstnankyně jedné firmy Clare Doherty. Podle ní je experiment přirozeným vývojem. „Když budu vědět, že budu mít jeden den volna navíc, tak se budu víc snažit a práci, kterou dělám pět dní, zvládnu za čtyři,“ uvedl prodavač Craig Carmichael. Den volna navíc ho bude motivovat.
Experiment zahrnuje asi tři tisíce zaměstnanců ve Velké Británii. Podobné projekty v menší míře už testovaly Irsko, Spojené státy, Kanada, Nový Zéland nebo Austrálie. „Britský pokus je z hlediska rozsahu historický,“ říká ekonomka, socioložka a hlavní výzkumnice Juliet Schor. Vycházíme z toho, že na mnoha pracovištích, a zejména v kancelářích, je produktivita práce nižší a zavést kratší pracovní týden je možné, aniž bychom firmy finančně poškodily.
„Nemá cenu lpět na stovky let starém systému, který už nedává smysl,“ říká Schor. Podle ní sice není kratší pracovní vhodný pro segmenty trhu práce, jako jsou zdravotnictví nebo školství, v těch, kde se ale zavede, vidí pozitiva. Může to vést k nižší nemocnosti, menšímu odcházení zaměstnanců – a snazšímu přijímání nových.
Čtěte také:
- Dobrovolníci letos opět vyčistí řeku Sázavu a její břehy
- Běhejme a pomáhejme útulkům. Organizace pomohla tisícům zvířat a rozdělila mezi ně téměř 20 miliónů korun
- Ledecká je zpět. Fantastická Ester dojela v superobřím slalomu třetí
Zdroj: Wave News.
