Ke zvířatům má Eliška Vafková odjakživa blízko a doma jich měla vždy spoustu. Její empatie nakonec vyústila v projekt s výstižným názvem Dejte nám šanci. Přemýšlela především nad tím, jak fungují klasické útulky v Česku – permanentně bojují s nedostačující kapacitou a často nezvládají péči o staré a nemocné psy, pro které jsou podmínky běžného útulku bohužel nevyhovující. Zatímco staří lidé mají LDN a domovy důchodců, pro psy nic podobného neexistovalo. To se Eliška Vafková rozhodla před 8 lety změnit.

V současné době v něm pečuje o 42 starých, nemocných, handicapovaných a často i týraných psů, z nichž většina u ní i dožije. Do adopce takových zvířat se totiž nikdo moc nehrne. Péči o ně zvládá zatím za pomoci rodiny sama, jen s jednou dobrovolnicí, která jí občas vypomáhá. Je to zkrátka práce na plný úvazek. Celý den jen koupe, maže, utírá loužičky a zadky, venčí a vozí psy na výlety, popsala Eliška.

Náročné je i financování útulku, jen za veterinu dává padesát až sedmdesát tisíc každý měsíc, k tomu je potřeba přičíst krmení, čisticí prostředky, benzín, energie, protože musíme nemocným psům přitápět. Druhým dechem ale Eliška dodává, že útulek má hodně podporovatelů, kteří jim fandí, připadá jim jejich práce smysluplná a posílají tak útulku pravidelné příspěvky.

I tak stále shání sponzory a stálé podporovatele. Nechtějí ale stát jen s nataženou dlaní, peníze se proto snaží získat i sami. Pořádají bleší trhy, aukce, každoročně vydávají kalendáře a na různých akcích prodávají ve svém stánku drobné předměty, trička, hrnečky apod. Nemají žádné dotace, přesto se jim zatím daří všechno ufinancovat.

Foto: Laskavec.

I když, jak sama říká, provozuje psí hospic, eldéenku či domov důchodců, je většina jejích svěřenců k adopci. Ne všichni mají ale takové štěstí, že nový domov najdou. Poptávka po psech sice je, nikoli ale po starých a nemocných. Přesto asi třetina psů z útulku do adopce odchází. Eliška dodává, že má kolem sebe spřízněné duše, které si od ní cíleně berou staré psy a dochovávají je. „Je jich ale málo.“

Útulek se pro Elišku stal celoživotním posláním. Opravdu tak uzdravuje psí duše. Jejím psím hospicem prošly už stovky pejsků v průměrném věku 13 let. A někteří ještě našli díky Elišce nový domov. Momentálně se stará o 42 psů, vstává o půl páté ráno, všechny pejsky nakrmí, podává léky, koupe, maže, venčí. „Psí chlupy mám i v kafi, ale jsem šťastná,“ říká tato neobyčejná žena.

Čtěte také:

Zdroj: Blesk Tlapky.

Komentáře

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno